Vtipy

[TomášFencl]

Povídá Bloch samé neobyčejné věci o místním rabínovi:
- Náš rabín se třeba zavře ve svém pokoji, nejí, nepije a třeba týden jen hovoří s Hospodinem.
Blumenfeld na to:
- Kdo ti tohle řekl?
Bloch na to:
- Sám rabín mi to pravil.
Blumenfeld pochybuje:
- Možná ten rabín lže?
Bloch vítězně:
- Lže? Copak by se Hospodin bavil s lhářem?

[TomášFencl]

- Pane, vy si určitě jdete objednat brýle, říká optik.
– Jak jste to uhodl? diví se pán.
– Bylo mi to hned jasné, když jsem vás viděl procházet výlohou, říká optik.

[TomášFencl]

Dvě dámy si nad šálkem čaje sdělují důvěrnosti.
– Nevím už, co si počít s tím mým, stýská si Lojzička, už nepamatuji, kdy přišel před půlnocí domů…
– O tom mi něco povídej, pýří se Rózička, ale toho svého jsem vyléčila z takových nočních avantýr!
– No to snad není možná, zajímá se Lojzička, co ho tak od zásady změnilo?
Rózička se usmívá:
- Poslouchej. Poslouchej dobře, abys to nepopletla. Co ho tedy změnilo k nepoznání? Přišel jednou zase mezi druhou třetí ranní domů a tiše otevíral dveře od ložnice. A já na něj: To jsi ty, Bernarde?
Lojzička nechápe:
- A… co bylo dál?
Rózička se může popukat:
- No to je všechno!
Lojzička je už úplně mimo sebe:
- Tedy opravdu nechápu, co ho mohlo na té cestě špatnosti zastavit…
Rózička už jen špitne:
- Asi to bylo tím, že se jmenuje Hugo.

[likelayk]

Dáma středního věku (čili v nejlepších letech) je poražena autem. Její situace je kritická. A tu se ji zjeví Bůh a říká:
„Maruško, nic se neboj, to přežiješ, budeš žít do stovky!“
A skutečně, Marie se z toho dostane. Ale když má před sebou ještě spoustu let, tak se rozhodne, že s tím přece musí něco udělat! A tak navštíví kosmetiky, plastické chirurgy, vytahování kůže zde, přidání onde, liposukci a podobně. Prostě - je z ní kus.
A zase jde po ulici, najednou zapískají brzdy, přejede ji auto - a konec. Ocitne se před Bohem a říká:
„Pane Bože, vždyť jsi mi sliboval, že budu žít do stovky!“
„Sakra, to seš ty, Mařko? Já tě nepoznal!“


A jeden z těch, co se mi strašně líbí (Tomáš ví ):


Hlášení v zoo:
„Žádáme maminku asi osmileté holčičky, aby si u pavilonu tygrů vyzvedla sandálky.“

[TomášFencl]

Pro likelayk:
- Pane vrchní, ten řízek je hrozně tvrdý!
– No jo, to musíte kousat, to víte, líná huba, holý neštěstí!


Aron žádá o ruku své vyvolené:
- A kolik máte peněz? ptají se ho rodiče nevěsty.
– Proč se ptáte? Chci si Julii brát, ne kupovat!


- Mami, to maso mi nechutná. Můžu ho dát psovi?
– Ne miláčku, to maso je náš pes.


Groucho Marx rezignoval na členství v jednom klubu dopisem následujícího znění:
- Nemám zájem být členem klubu, který akceptuje za členy lidi jako jsem já.

[likelayk]

Co je pro chlapa nejhorší na sexu zezadu?
Když je vepředu.

Tak dlouho se chodí bojovat za lidská práva, až se jde do mešity.


Nejnovější sexuální poloha se jmenuje „na cibuli“.
Manželka se po společném večeru svleče a muž se rozpláče.

[TomášFencl]

- Miláčku, tak jak ti chutnal dnešní oběd?
– Musíš si za každou cenu hledat důvod k hádce?

[TomášFencl]

Pastor, kněz a rabín si jednoho dne vyšli na výlet. Bylo velmi horko. Byli celí upocení a unavení, když došli k malému jezírku. Byl to takový zastrčený koutek světa, tak neváhali, odložili si a skočili do vody se osvěžit. Když vycházeli z vody na břeh, tak jak je jejich šéf stvořil, kdo tu nejde kolem? Skupina turistek, pohříchu dam ze stejného městečka! Osvěžení pánové se dali do běhu ke svým svrškům, pastor s knězem si zakrývali ohanbí, rabín pak tvář. Když dámy přešly a pánové se oblékli a uklidnili, ptali se pastor s knězem rabína, proč si nezakrýval ohanbí, ale tvář? Rabín pouze odtušil:
- Nevím, jak u vás, ale v mé kongregaci to je tvář, podle níž by mne mohly poznat.

[TomášFencl]

Jedné skutečně překrásné neděle, tak kouzelné, že bylo opravdu škoda nebýt venku, tázal se pastor svých oveček takto:
- Moji drazí. Mám tady jedno kázání ve třech různých provedeních, podle úrovně chápavosti posluchačstva. To pětiminutové obsahuje všechno, co jsem chtěl říci, je ale na posluchače stejně náročné, jako bylo pro mne takto krátce a naprosto výstižně vše shrnout, proto stojí sto dolarů. To čtvrthodinové nebude pro posluchače a nebylo ani pro mne tak náročné, proto stojí padesát dolarů. Plnohodnotné hodinové kázání bude jistě pro všechny průměrně chápavé stejným potěšením, jakým bylo pro mne je napsat. Stojí proto pouhých deset dolarů. Tak. Nyní si uděláme sbírku a uvidíme.

[likelayk]

Na sexuologickém semináři se ptá přednášející, kolik kdo zná způsobů soulože. Vzadu se hlásí nějaký borec a křičí:
"Padesát pět, padesát pět!"
"Počkejte, vezmeme to popořadě," povídá ten přednášející. "Tak kolik jich znáte vy, třeba."
"Pět."
"A vy?"
"Sedm."
"A vy?"
"Jeden."
"Jenom jeden?" diví se ten přednášející, "popište nám ho."
"Žena leží na zádech, má mírně pokrčené roztažené nohy, muž leží na ní."
"Padesát šest, padesát šest!" řve ten z poslední lavice.

[hilda4sea]

Rozhodl jsem se dnes ráno, že budu cestovat po světě dokud neutratím svoje úspory. Podle mých výpočtů se vrátím v devět večer.

[TomášFencl]

Weinbergrovi potloukly kroupy úrodu. Likvidátor pojišťovny, který měl odhadnouti škodu, konstatoval, že obilí nebylo zničeno, nýbrž pouze stébla a slupky poškozeny. Na to chtěl odejiti. Weinbergr ale, který byl rozzloben, vzal hůl, stloukl likvidátora a křičel:
- Tak, co vás bolí, kabát nebo hřbet?

[TomášFencl]

To takhle se jednou ráno probudí doma jeden fotřík, v hlavě bušej permoníci, v hubě jak v torbě na zmije; otevře oči… a na nočním stolku dva aspiriny a sklenice vody! Posadí se a co vidí? Na židli vyžehlená košile, kravata, kalhoty, vedle stojej vyblejskané boty! Nahoře leží cedulka:
- Miláčku, snídani máš na stole, jela jsem nakupovat. Miluji Tě!
Oblékne se, jde do kuchyně… a na stole smažená vajíčka, toasty, šťáva z čerstvých pomerančů a piccolo espresso! Vedle talíře noviny!! Je z toho celý perplex a tak se ptá syna:
- Co se tady, proboha, stalo?
– Přišel’s domů ve tři ráno, ožralej na plech a vůbec jsi nevěděl co děláš. Vyvrátils dveře, rozbil židli, nablil v předsíni a udělal sis monokl o roh stolu.
– No ale to nedává žádnej smysl, proč mám připravenou snídani a to všechno?
– Jo tohle? To když tě máma odvlekla do koupelny a snažila se tě svlíknout, tak’s ji řek’: Ruce pryč, dámo, já jsem šťastně ženatej.

[HonzaC]

Stojí Pepíček na chodbě za dveřmi třídy, směje se, kroutí hlavou a polohlasem si říká: "Ta je blbá! Ty vole, ta je blbá!" Kolem jde ředitel a ptá se: "Kdo je tady blbej?" Pepíček na to: "Učitelka! Já jsem si ve třídě prdnul, ona se naštvala a poslala mě za dveře. A sama to tam čuchá!"

[zirecek]

Slečno, zatančíme si spolu?
Ne ne ne.

Pak bychom si mohli dát skleničku.
Ne ne ne.

Pak bych vás mohl doprovodit i domů.
Ne ne ne.

Doma bychom si mohli zasouložit.
Ne ne ne.

Já bych si ani nevzal kondom.
No ten si teda vezmeš!