Vtipy

[TomášFencl]

Móric má velkou finanční rozepři se svou Henrietou. Ta hádku zamýšlí zakončit smečem:
- Kdyby nebylo mých peněz, nebylo by o čem se hádat! Nebyl by dům, nebylo by podniku, nebylo by auta, nebylo by ani jachty a španělské vily!
Móric souhlasí:
- Máš pravdu! Kdyby nebylo Tvých peněz, nebylo by tu ani mě!

[TomášFencl]

Chajim Jankel si pořídil knihkupectví. Do výlohy si dal cedulku:
- Kupujte knihy jako dárky s dostatečným předstihem, abyste si je stačili přečíst, než je darujete!

[TomášFencl]

Potká Piek Kohna:
- Zdravím jich, Kohn! Dlouho jsme se neviděli!
Kohn:
- Richtig, Pick, richtig. S úroky to dělá už 820 korun padesát!

[TomášFencl]

Farář řekl biskupovi:
- Slíbil jste mi vyšší plat, když se mnou budete spokojen.
– To je pravda, řekl biskup, ale jak mohu být spokojen s farářem, který chce vyšší plat?

[TomášFencl]

V jednom podniku vypsali konkurs a mezi jinými se přihlásil i Chajim Jankel. Dopadl dobře, protože si ho na závěr zavolali a řekli mu:
- Máme o vás zájem. Ihned. Dáme vám 10 dolarů na hodinu. Za tři měsíce dostanete 15 dolarů na hodinu. Kdy byste mohl nastoupit?
A Chajimek na to bezelstně:
- Za ty tři měsíce. (…)

[TomášFencl]

Chajim Jankel si zašel na gábl. Sedí si v restauraci, prohlíží jídelní lístek a pak povídá vrchnímu:
- Tedy, pane vrchní, porce kuřete za sto korun… Nezdá se vám nerozumné zabíjet tak drahé zvíře?

[TomášFencl]

Solly seděl pro finanční podvody. Jeho starý otec mu psal:
- Jak dlouho ještě budeš sedět, Solly? Sil už ubývá a kdo se má starat o zahradu, když tu nejseš? Těžko jsem sklidil, ale už asi nezaseju. Na rytí už ani pomyšlení.
Solly odpověděl:
- Beze mě nekopej, drahý otče. Já bych Ti vysvětlil proč, ale odsud to jde těžko. Věř, že mám dobré důvody Ti radit, abys nezrýval naší zahradu.
Dopis sotva došel, a už tu byla policejní razie. Celou zahradu obrátili drny nahoru. A o dva dny později došel od Sollyho další dopis. Doufám, drahý otče, že zahrada je již zrytá. Můžeš sázet. Víc jsem toho z vězení pro Tebe udělat nemohl.

[TomášFencl]

Chajim Jankel už skorem nic neslyšel. Tak si zašel do obchodu s naslouchadly, chvíli okukoval a pak se zeptal prodavačky. Prosím vás, kolik to stojí?
Prodavačka vlídně:
- To záleží podle typu. Od pěti dolarů do tří tisíc.
Chajim nebyl zrovna při síle, tak začal skromně:
- Ukažte mi ten pětidolarový model.
Prodavačka mu ho pověsila na krk:
- Toto si dejte na ucho, a tu káblíkem připojenou krabičku do kapsy.
Chajim byl zvídavý:
- A jak to funguje? Kde se to zapíná a zesiluje?
Prodavačka laskavě:
- Při vší úctě, pane, co byste chtěl za pět dolarů? Tenhle model nemá nic, co by mohlo fungovat. Ale lidé, když vás s tím uvidí, začnou hned mluvit hlasitěji!

[TomášFencl]

U soudu se rozčiluje advokát:
- Jaký význam, pane žalobce, má skutečnost, že mého mandanta vidělo prý šest svědků krást! Já vám přivedu šedesát svědků, kteří ho krást neviděli!

[TomášFencl]

Potká paní na ulici plačícího chlapečka.
– Pročpak pláčeš, chlapečku, ptá se soucitná paní.
– Já jsem se, búúúú, já jsem se ztratil! bulí chlapeček.
– To, nic, chlácholí ho soucitná paní, a jakoupa máš adresu?
Chlapeček na to:
- franta zavináč volný tečka cézet.

[likelayk]

Zcela čerstvý, z dnešního dopoledne


Josef a Maria hledají ubytování v Betlémě. Hostinský: „Je mi líto, ale všechno je obsazeno.“
Josef: „Copak nevidíte, že moje žena je těhotná?“
Hostinský: „No a? Copak já za to můžu?“
Josef: „A já snad jo?“

[JoV]

Kohn a Roubíček se po válce vrátili z koncentráku, Kohn emigroval, Roubíček zůstal v Československu. Po 30 letech se setkali a Kohn se ptá, jaké to v Československu je, jak se tam žije.
Roubíček: Jak se to vezme. Jako stát to stojí za hovno. Ale jako koncentrák? Skvělý!

[DavidM]

[likelayk]

naprosto super

[TomášFencl]

Novomanželé vyrazí na svatební cestu. Zaplatí si nejdražší hotel. Ubytují se, když v tom přes jejich pokoj proběhne myš.
Žena křičí na manžela: "Zavolej na recepci, ty umíš líp anglicky než já!!".
Muž zdvihne sluchátko: "Hello, do you know, Tom and Jerry?"
"Oh yes, of course I know Tom and Jerry."
"Ok, Jerry is HERE!"