Vtipy

[TomášFencl]

Mladí manželé se nastěhují do nového bytu na rušné křižovatce, která je plna tramvajových výhybek. Každých pár minut projede tramvaj a rozdrnčí celý byt.
Právě jim dovezli nový nábytek. Mladá paní si řekla, že překvapí manžela a začala v předsíni skolíkovávat skříň. Když byla hotová, spokojeně si oddechla.... když přejela po křižovatce tramvaj a skříň se sesypala.
Na chodbě uslyšela, že se vrací jejich nový soused ... tak ho poprosila, jestli by ji nepomohl skříň smontovat. Soused se hned pustil do práce, skříň postaví ... po křižovatce projede tramvaj a skříň se znovu sesype ...
Soused říká: Zvenku vypadá všechno dobře, já si teď vlezu do skříně, vy mě zavřete a já budu zevnitř koukat, proč se nám to bortí.
Vleze do skříně a sedí tam ... v tom se vrátí z práce novomanžel, kouká na novou skříň, otevře ji a uvnitř sedí soused.
"Co tady sakra děláte?", ptá se.
Soused vyleze a říká: "Klidně mi dejte pár přes držku, protože když vám řeknu, že čekám na tramvaj, tak mi stejně nebudete věřit..."

[TomášFencl]

Profesor biologie na v první třídě gymnázia vyvolá studentku.
"Tak, slečno Brmáková, řekněte nám, která část lidského těla dokáže šestkrát zvětšit svůj objem a za jakých okolností?"
Brmáková vstane a řekne:
"Pane profesore, je mi z vaší nevkusné otázky velmi,velmi, ale velmi trapně a vzhledem k mému věku si budu na takovéto otázky stěžovat!"
Nato si celá rudá sedla.
Profesor pokýval hlavou a vyvolal Kruciánovou.
"Oční zornička, pane profesore." Odpověděla Kruciánová způsobně.
"Správně," řekl profesor a otočil se zpátky na Brmákovou, "a vám, slečno, musím sdělit tři podstatné věci.
Za prvé, neumíte látku, za druhé, myslíte na zvláštní věci, a za třetí, budete v budoucnu velmi, velmi, ale velmi zklamána."

[TomášFencl]

Snídaně v trávě je romantika. Ale tráva ve snídani, to je teprve hukot.


Hádka se ženou je jako čtení licenčních podmínek programu. nakonec všechno ignoruješ a klikneš na SOUHLASÍM!

[TomášFencl]

Dva muži vezou na bicyklu pytel písku. Zastaví je policajt a ptá se, co mají v tom pytli.
– Písek, podívejte se, když nevěříte.
Policajt se podívá, zjistí, že mluví pravdu a pustí je. Když jsou už dost daleko, jeden z chlapů se ozve:
- Vidíš, ty vole, takhle se kradou kola.

[TomášFencl]

Někdo ťuká na dveře:
- Kdo je?
– Dobrý den, my jsme svědci Jehovovi.
– A co chcete?
– My si chceme povídat.
– A kolik vás je?
– Dva.
– Tak si povídejte!

[TomášFencl]

Bejy byla místní drbna, klepna a klevetnice. Jednou, před mnoha lidmi, osočila Chajimka, že je opilec, ochlasta a ožrala. Chajimek jen nasucho polkl a ptal se, proč? A Bejy na to, že viděla jeho auto zaparkované před vinárnou. Chajimek jen zíral, a lidi na něj. Pak Chajimka něco napadlo. Večer zaparkoval auto před domem, kde bydlila Bejy – a nechal ho tam až do rána.

[TomášFencl]

Co je opakem umělé inteligence?
-
-
-
Přirozená blbost.

[TomášFencl]

Když jsem byl malý, bál jsem se tmy.
Dnes, když vidím účet za elektřinu, bojím se světla...

[TomášFencl]

Je to ještě čeština?

Do našeho jazyka proniká tolik nových slov, že pokud bychom se díky nějakému stroji času mohli potkat se svým dřívějším já, nedokázali bychom se sami se sebou domluvit a nestačili bychom se divit.

Zcela rutinně googlujeme, skypujeme, mailujeme, surfujeme po netu, uploadujeme a stahujeme aplikace, remastrujeme, esemeskujeme, chatujeme a blogujeme. Nemít písíčko nebo mobil může jen naprostý debil, bez tabletu a facebooku jste outsider, kdo neví co je instagram nebo twitter, jako by ani nebyl, stejně jako ten, kdo neumí stáhnout fotky z rajčete. Kolik účtů na sociálních sítích dnes máš, tolikrát jsi člověkem. Anebo kolik statusů denně na svůj profil umístíš...dřív byl důležitý hlavně politický profil, dnes je hlavním životním cílem a největším challengem lidí udělat si při každém prdu selfie, best of pak vyvěsit na zeď, a získat co nejvíce lajků a smajlíků od svých followerů. Kdo není online a neumí jezdit na in-line bruslích je nula, stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, permici do fitka, nějakou tu kérku nebo piercing. To je snad horší než být trash-youtoober, houmlesák, anorektik, feťák, stalker nebo bulimik.
Anebo když někdo termíny hardware a software zamění za hardporno a softporno. Ikdyž občas to dnes splývá, protože to, co se dnes vidí v reklamních spotech a písničkových videoklipech, by bylo ještě nedávno považováno za porno...
Kapsy máme plné sim karet, v hlavě zase piny od debetních a kreditních karet, protože platit cash je out. Jiný level je bezkontaktní platba či internetové bankovnictví. Současný slovní maglajs se netýká jen technologií, i v oblastech běžného života děláme věci, které kdybych vyprávěla svému dvacetiletému já, vůbec bych nechápala o co go. Dnes například nepřikládáme léčivé náplasti, ale tejpujeme (tape-páska), nekupujeme oblečení ale outfity, nedbáme na vzhled ale na look nebo image, nechodíme do obchodů, ale shoppů, shopping center, outlejů, second-handů, hypermarketů, megastorů, oblíbený je také teleshopping a E-shoppy I-shoppy. Hlavně nekoupit fake, ale jen original. To je must.
Nechodíme na kurzy nebo školení, ale na workshopy, nejsme pracanti ale workholci, nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-our, nejsme váhavci, ale trpíme prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry ale show-roomy. Jediní kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street-artisti a outdooroví performeři, ti mají showroom všude openair. V televizi nás nebaví zpěváci a herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti showbyznisu, sledujeme sitkomy, one-man show, stand-up-comedy, reality show. Remaky jsou v žebříčcích sledovanosti nuber one.
Papapláše nahradili vipáci, o naše vlasy a zevnějšek se nestará kadeřník a kosmetička ale stylista a vizážista, popřípadě vlasoví mágové, kteří jediní vědí, co je IN. Pokud je neposlechnete, jste zcela OUT. Pleťová voda je taky out, lepší je micellární lotion, místo natírání kůže tělovým mlékem aplikujeme bodymilk. Klasické salóny krásy kde jste se mohli nechat vylepšit nahradila beauty-centra, kde vás nevylepší, ale zcela předělají. Hitem je permanentní make-up, lifting, botox, ultrazvukové liposukce a galvaničké žehličky na pleť, detox je spolehlivým evergreenem. Top jsou mezzonitě.
Mění se i profesní složení společnosti-dříve neznámí ajťáci nebo hackeři jsou dnes velmi početnou skupinou, stejně jako exekutoři či podomní obchodníci zvaní šmejdi, kteří vás svými předraženými faky zcela vyfuckují. Klasického holiče nepotkáte-výše zmínění vlasoví mágové a stylisté je zcela převálcovali, maskéry nahradili make-up artisté. Podnikatel byl po revoluci velmi prestižní povolání, dnes je to spíše nadávka. Poslíčky nahradili kurýři, popeláře zas technici v nakládání s odpadem, šlapky nahradily call girls. V této souvislosti se dnes používá i výraz sociální pracovnice, což mi vůči skutečným sociálním pracovnicím připadá dost nespravedlivé.
Ale je to vtipné.
Novinkou jsou třeba kreativci, ožívají téměř vyhynulé vědmy a kartářky, oblíbení jsou koučové a lektoři čehokoliv. Sekretářky se změnily v asistentky, ředitelé v manažery, vedoucí v lídry, hudební skupiny mají své frontmeny, kteří se stávají pro teenagery novodobými bohy. Nebo spíš ikonami a idoly.
Nedávno jsme všichni vyhazovali VHS kazety abychom je nahradili cédéčky a ty posléze dývídýčky... no a teď už jen stahujeme, legálně či ilegálně, takže tu máme další současnou profesi - novodobé piráty...
Když kouříme tak cigarety light, colu pijem taky light, dámské vložky máme dokonce ultra light. Ultralighty jsou také letadélka, tak pozor aby se to nepletlo, protože dnes i menstruační vložky mají křidélka. Takže čarodějnice už nepotřebují létat na koštěti... mimochodem nedávno v jedné oblíbené talkshow nějaká dáma tvrdila, že má na čarodějnictví živnostenský list.
Než klasické manželství žijeme radši singl, většina matek otci svého dítěte neříká manžel ale přítel, populární je také registrované partnerství. Žádný neverending love story, na to není čas. Existence bez handsfree je vyloučená, na hambáč a kapučíno chodíme do mekáčů, rosticerií, pizzerií a pubů, hlavně aby tam byla wi-fi free zone a non smoker aerea. Neodpočíváme, ale relaxujeme, letenky nezamlouváme, ale bookuje, nejlépe u low cost společností. Dovolenou kupujeme last moment nebo first minut a zásadně all inclusive, neradíme se, ale konzultujeme, nejčastěji s tetičkou wikipedií nebo strýcem googlem, nemáme znalosti a dovednosti ale know-how (v době nezaměstnanosti je nám ale i to best know-how zcela na hov..).
Hlavní je mít správný životní feeling a self-couching, neztratit self-control a mít všechno vytuněný, vymazlený, vychytaný a právnicky ošetřený.
Na drink chodíme nejradši v době happy hours, abychom ušetřili money, místo inteligentní konverzace se spolusedícími pak čumíme na displeje inteligentních phonů, a pokud už dojde na výměnu informací, tak maximálně o tom, jaké je zde heslo na wikinu, jakou apku kdo má, jakou platformu a nejnovějšího androida, vyčejndžujeme si flashky nebo USB, posíláme multimediální zprávy. Místo večírků pořádáme party, kde posloucháme popík, haus, oldies či elektro, dýdžejové naše uši zásobují různými remaky. Do sebe pak na rautech ládujeme finger food, bagety sendviče, tacos, burritos, hotdogy, churritos, burgery, popcorn, cheescaky, pannacottu. Obsluha bývá nahoře bez, nebo místo oblečení mají slečny na těle body-painting.
Jsme přece světoví.

[TomášFencl]

Ben měl třetí narozeniny. Mezi dárky byl jeden, který mu udělal velkou radost. Od babičky dostal stříkací pistoli na vodu! Hned letěl do koupelny si pistolku naplnit… a uviděla to jeho mamá a hned letěla za babičkou:
- Babi! Ty jsi se úplně pomátla! Dávat klukovi něco takového! Cožpak nepamatuješ, jak strašně jsme tě s tím rozčilovali, když jsme byli malí?!
A babička na to klidně:
- Pamatuji. Právě že pamatuji. Na to se opravdu nedá zapomenout.

[TomášFencl]

- Obžalovaný, pociťoval jste, jak tvrdíte, jakousi bázeň, když jste poškozené kradl peněženku?
– Ano, pane soudce. Bál jsem se, aby ta šrajtofle nebyla prázdná.

[TomášFencl]

Novomanželé si vyjdou na oběd. Muž se dívá do jídelního lístku a ptá se:
– Co si budeš přát miláčku?
– Ale vždyť víš, co mám nejraději.
– To vím, ale něco jíst musíš.

[TomášFencl]

– Jaký je to pes?
– Policejní!
– Že ale vůbec na to nevypadá!
– To je docela možné. Patří k tajné policii.

[TomášFencl]

Pan Stein, cestující pleteným zbožím, navštívil pana Oesterreichera. Ten zboží prohlížel, přebíral, zkoumal, zkoušel, vyptával se a nechal si ukazovat další a jiné, až s prachšpatnou omluvou sdělil, že ne, že nic nekoupí, že právě teď nic nepotřebuje. Pan Stein povzdychl:
– Takovejch, jako jsou voni, kdybych měl deset!
– Deset takovejch, jako jsem já? nechápal pan Oesterreicher, obávaje se nedorozumění, vždyť já jsem od nich nic neobjednal!
– Nu ano, děl smířeně pan Stein, když ale já mám takových, jako oni, přes stovku!

[TomášFencl]

Chudý, osamělý Žid žije v obecním bytě se svou slepou matkou a každý den prosí Boha o drobná zlepšení svého bídného života. Bůh se nakonec rozhodne splnit mu jedno jediné přání.
„Děkuji ti, Bože! Moje jediné přání je, aby moje matka viděla, jak moje žena věší diamantový náhrdelník na krk mé dceři v mém mercedesu zaparkovaném u bazénu vedle mého sídla v Beverly Hills!“
„Nechť se tak stane!" pronese Bůh. „Ale mám se ještě od těch Židů hodně co učit," zamumlá si pod vousy!