Příspěvek
od fakt » 10 kvě 2016, 09:20
Dobrý den, přátelé,
musím se omluvit všem čekajícím. Pofotil jsem si v pátek fotbal a v sobotu dětskou oslavu. Od té doby jsem v jednom kole. Zkušenosti zatím nejsou kdoví jaké, abych mohl srovnávat. Marovi42 gratuluji a mám radost, že nakonec stihne nové tělo před dovolenou.
Takže pár postřehů, které vzhledem ke krátké zkušenosti, prosím, berte s rezervou.
Ostření
Už jsem se krátce rozepsal o focení fotbalu. Zde není co vytknout. Funguje velice rychle a je přesné. Zkoušel jsem ostření při stezce odvahy. Byla tma a já přes hledáček neviděl, na co pořádně ostřím. Ač jsem na Sigmě nastavil hodnotu clony 1,4, házelo mi to vysoké ISO 100.000 a 200.000. K-1 zaostří i ve tmě, ale při této cloně a pohybu vyděšených dětí to už nebylo kdovíjak přesné. Podmínky, které popisuji byli opravdu extrémní a zkoušel jsem je jen pro test možností těla.
Resumé - ostření je tak snadné, že mohu aparát půjčit komukoliv a on mi sport nafotí. V lese za tmy ostří také, ale výsledek degradovala použitá clona (děti byli v pohybu a já je přes hledáček příliš neviděl).
Ovládání
Nejsem nadšený, pokud musím k čemukoliv použít návod. Zde musím udělat výjimku. Tělo je nabité funkcemi a existuje množství personifikace nastavení prakticky čehokoliv. Nechci si stěžovat, ale pro vyváženost recenze napíšu jedno mínus. Je to taková blbost, ale přesto ji zmíním. Zapínání fotoaparátu probíhá v mírně odlišném úhlu. Prst se musí naučit pohyb pod novým úhlem. Kdo má rád nože, jistě zná přechod na nový linerlock, kdy se palec musí naučit mírně odlišnému pohybu při otevírání čepele.
Expozice
První den jsem fotil na tovární nastavení. Měření expozice bylo celoplošné, počasí slunečné. Velký rozdíl mezi stíny a světly. Při prohlížení v počítači jsem se zaradoval, že mám na fotkách méně přepalů (rozuměj - skoro žádné) než s tělem předchozím (K-30 alias T-34). Druhý den jsem přepnul měření expozice na střed. Pofotil pár portrétů a nastavení nechal. Při následném použití v prosluněné krajině pak docházelo k přepalům na obloze. Toto však beru jako svoji chybu při nastavení těla. Něco podobného popisuje pan Neff při poslední rezenzi ze ZOO.
Podání barev
Pentax konečně umí červenou! Je konec purpurovému nádechu a já se s tímto problémem nemusím zdržovat v postprocesu.
Rozlišení
Připravte si, pánové, pořádné karty. Investoval jsem do 32G a při souběžném focení do RAW+JPG se toho tolik na kartu nevejde. Co se fotek týče, mám z nárůstu rozlišení radost. Nemám zatím delší sklo a při fotbale dělám často výřezy. Zde je i výřez plný detailů.
Výdrž baterie
Byl jsem spokojený předtím a zde je to obdobné. Prostě jedna baterie na celý den focení. Přitom nejsem zvyklý fotky prohlížet na displeji.
Horní displej
Nepoužívám jej, vše mám v hledáčku. Tento je malý, takže mi nahoře nevadí.
Výklopný displej
Konstrukčně to je frajeřinka. Sice ji často nepoužiji, ale jako zajímavost dobrý. Nikde žádná vůle.
Výkon na vyšší ISO
Hodnoty 1600,3200,6400 v interiéru použitelné na portrét. Zde jsem spokojený. 12.800 na architekturu ještě dobrý, 51.200 ještě použitelný. Vyšší hodnoty poze na fotografie s dokumentační hodnotou. Zde musím upozornit, že mám málo nafoceno.
Použití objektivů vrežimu FF
Sigma 35/1,4 Art - s předchozím tělem musela Sigma do servisu na seřízení. S tímto zatím, zdá se, nemusím.
DA 70/,24 Limited - to je poklad. Na clonu 2,4 zrušíte pozadí. Na clonu 4 pořád krásně renderuje. Aberuje, ale je to odstranitelné v PP.
DFA 100/2,8 WR Macro - liga. Rychlý, ostrý a s použitelnějším ohniskem, než tomu bylo na APS-C. Za cenu 14.000 kvalitní FF objektiv.
Celkový dojem z výstupu
Zde jsem na rozpacích. V interiéru nadšení. V exteriéru však s APS-C mohu udělat podobně hezké fotografie. Jen je cesta k nim nějak snažší (ale také výrazně dražší).
K-1, K-30,
Sigma 35/1,4 Art, Pentax 70/2,4, Pentax 100/2,8, Pentax DFA 70-200/2,8
AF-540 FGZ II