likelayk: Díky. Pro mě byl největším lákadlem pokročilého bezzrcátka autofocus. A ačkoliv s nastavením af-c jsem si ještě tolik nehrál, abych mohl soudit, tak o af-s musím zatím říct, že je moc fajn. Kterýmkoliv bodem, ať z oblasti fázových bodů nebo z krajových kontrastních, všechno funguje velmi rychle a když neudělám chybu já, téměř nikdy ji neudělá ani foťák. Tohle je velká úleva a musím říct, že je to jeden z důvodů, proč už bych se k zrcadlovce asi nevrátil. Nutnost objektiv kalibrovat, brát v úvahu focus shift, řešit, kterým bodem ostřit a kterým ne, které jsou křížové a na které není spoleh, to jsou všechno věci, které mě na zrcadlovce spolehlivě otrávily a v podobě bezzrcátka jsem našel protijed.
Na elektronický hledáček v X-T2 jsem si zvykl extra rychle, používám ho i na prohlížení fotek místo displeje, protože je ten hledáček tak krásně velký a čitelný.
S tím souvisí ještě jedna věc - dokonalá kontrola vyfocených fotek. To mě uchvátilo. Pustím si prohlížení fotek, jedním klikem na zadní roller se mi obraz přiblíží na bod zaostření a předním rollerem posouvám na další fotky, které ale zůstávají zvětšené na bodu zaostření - u AF-C se ty body kolikrát i liší, takže je přesně i vidět, který bod z vybrané zóny si foťák zvolil a jak dobře se zaostření povedlo. Pro kontrolu roztřesené fotky je to taky krása. Nacvakám čtyři, pět fotek, s kompozicí jsem spokojený, tak se jen bleskově podívám, jestli jsou všechny ostré tam, kde mají být, případně si můžu ještě pár dofotit, kdyby se mi to nezdálo. Rychlé, snadné, elegantní - z tohoto jsem nadšen.
Opravdu jsem zatím nenašel nic, čím by mě ten foťák štval a tak jsem si to přesně představoval - abych já omezoval techniku, ne technika mě
Pár obrazových rozdílů jsem si ale všiml oproti Pentaxu:
- Barvy (porovnávám teď v kombinaci s typickým lookem Pentax FA 77 ltd. a typickým Fuji XF 90/2) - u Fuji mi přijdou barvy trochu reálnější, důvěryhodnější.
Ale nemyslím to jako pozitivum ani negativum. Prostě když se doma podívám na monitoru, tak z Fuji na mě ta fotka přijde barevně podobnější tomu, co si pamatuji. Pentax tam dodá ty svoje sytě rozzářené barvy. Opakuji - tohle je věc vkusu a ani jedno není špatně ani dobře, koneckonců jak často i my sami necháme fotku tak jak vyšla z foťáku bez aspoň lehkých barevných úprav, že?
- Podání XF 90 vs. FA 77 - Fuji předsadí focený objekt před pozadí, Pentax ho zasadí do pozadí. Tahle se to dá shrnout a to podání už snad ani nemůže být rozdílnější. Opět věc vkusu a zvyku.
- Šum - Pentax KP používá už v RAWu silné odšumení. Projevuje se to takovým vločkováním detailů, kdy ten akcelerátor nechá zrnka zrnitosti, aby byla pohlcena okolním obrazovým signálem. Tím vznikají vlastně jakoby větší a větší (a nepravidelné) pixely. Tohle se na jemných detailech při 100% zobrazení projevuje už dost viditelně i na ISO 400 - krajináři, fotiči architektury apod. by tedy měli KP určitě používat na max. ISO 200, což stejně dělají i tak. Na druhou stranu to na menší než 100% zobrazení a taky na vysoké ISO pomůže fotce vypadat detailněji a méně zašuměle. Oproti tomu X-T2 (asi obecně vlastnost X-Trans III senzoru) jde cestou jemného šumu. Čím vyšší iso, tím víc šumí, ale jen jasově, barevný šum tam prakticky není. Takže bych řekl, že na základní iso je to celkem jedno, pak tak do ISO 800 nebo 1250 (zatím tyhle moje odhady berte s rezervou) vede detailností X-T2 (tohle může být zajímavé pro wildlife fotografy, kteří dělají výřezy a nechtějí tam vidět to odšumovací vločkování z KP), nad to už mi ale zase zatím přijde lepší KP, protože lépe ten šum zamaskuje a dodá dojem větší detailnosti.