SMC Pentax-DA* 55mm f 1,4 SDM - čistokrevný portréťák - recenze
14.04.2011 11:52
U žádné jiné značky nenajdete tolik monofokálních objektivů optimalizovaných pro použití s digitálními zrcadlovkami, jako právě u Pentaxu. Odrazy světla čipu na zadních optických členech kinofilmových objektivů jsou stále mnohými podceňovány, uživatelé nových fotoaparátů Pentax si však s nepříjemným zmléčněním obrazu a ztrátou kresby nejvyšších jasů starosti dělat nemusejí.
Smc Pentax DA* 55 f 1,4 SDM je nástupcem legendárního portrétního objektivu SMC Pentax 85 mm, jež byl uveden na trh před 20 lety. V porovnání s podobnými objektivy jiných značek je cena tohoto "skla" poměrně vysoká, což u Pentaxu není přiliš obvyklé. Byl jsem tedy zvědav, jestli kvalita fotografií bude s cenou alespoň trochu korespondovat, výsledky však zcela předčily mé očekávání.
K čemu je portrétní objektiv?
Připomeňme si nejprve, proč vlastně existovaly ( dříve zcela běžně ) speciální portrétní objektivy. Odpověď je v podstatě nesmírně jednoduchá. Aby bylo možné fotografovat působivé portréty s přirozeným zovrazením perspektivy obličeje a současně se fotografie přiblížily co nejvíce tomu, jak tvář člověka vnímáme vlastníma očima. Je pro Vás takové vysvětlení nedostačující? Já vím, v éře zdánlivě všemocných pluginů, jež vám pomohou vytvořit "zaručeně" umělecký portrét i ze souboru z mobilního telefonu, mohou výše uvedené požadavky vypadat komicky, ale...
Ještě před 20 lety bylo samozřejmostí snímat portréty v ateliéru na filmy formátu 6x9 cm, přitom druhou samozřejmostí byly speciální portrétní objektivy, byť se jednalo o "fotku na občanku". V současné době, kdy je naopak samozřejmostí pohrdání vším, co bylo, pohrdání dějinami fotografie, staletím zkušeností a ověřených výrazových prostředků je zcela běžné, že vás "cvaknou" digikompaktem, pro nedostatek místa navíc širokoúhlým objektivem, a na úřad pak jdete s pocitem, že místo vás fotografovali ufona. Zatímco do ateliéru se lidé hezky oblékli, před fotografování si došli k holiči a výsledné fotografie byly pečlivě retušovány ještě na negativu, dnes si fotografií pořídíte s bagetou v ruce v automatickém stánku v metru, než přijede další souprava. Tato neúcta k sobě samému pak jde ruku v ruce i s úrovní portrétování jiných lidí. Ať již do alba, nebo dokonce i na zakázku.
Zajděte si do gaalirie nebo muzea, pokud se objeví výstava portrétních fotografií z první poloviny minulého století, nebo nahlédněte do obrazových publikací s portréty, které jste schopni vytvořit s universálním zoomem. Kam se ztratilo to zvláštní kouzlo, atmosféra, pohled do hloubky tváře? A proč obličeje vypadají díky ztřátě protorového dojmu spíše jako lízátka, než tváře, které jen jen promluvit? Jak by asi dopadl legendární portrét Winstona Churchila, kdyby si Yousuf Karsh vzal na fotografování superzoom 28-300mm? Cítili bychom respekt z tváře Alexandra Dumase, kdyby ho Etienne Carjat cvaknul digikompaktem?
Vynikněte poctivostí práce
Občas slýchám, že dnes je těžké ve fotografii vyniknout, protože fotografuje každý a všechno již bylo vyfoceno. Ale to je obrovský omyl. Dnes je snažší vyniknout, než dříve, protože spěch, podceňování ověřených zásad a pravidel, zběsilé cvakání a zoufalá snaha "to" dodělat v počítači vedou k tomu, že vznikají miliony banálních, bezduchých a nic neříkajících fotografií. Stačí ale dělat svou práci či koníčka poctivě, nepodceňovat maličkosti a nepohrdat výrazovými prostředky fotografie a vaše snímky budou všichni obdivovat. A nic nesníží jejich hodnotu, hodnotu poctivé práce, a co na tom, že filmem nezasažení digifotografové budou usilovně zkoumat, jaký že jste to plugin použili.
Nejde jen o ohnisko
V klasické portrétní fotografii můžete vyniknout právě využítím možnosti, které nabízí skutečný portrétní objektiv. Mějte ale na paměti, že portrétní objektiv není portrétním jen pro svou osvědčenou ohniskovou vzdálenost, která je definována přibližně dvojnásobkem úhlopříčky obrazového pole ( 83-88mm u APS-C čipu a 55mm u FF a kinofilmu ). Další charakteristikou "portréťáků" je vysoká světelnost. Ta je žádoucí pro dosažení skutečně minimální hloubky ostrosti, jež je u klasické portrétní fotografie více než žádoucí, protože umožňuje soustředit se na oči snímané osoby, současně pomáhá coby zástupný vyjadřovací prostředek vytvářet působivé prostorové zobrazení.
Rozhodující pro hodnocení portrétního objektivu je pak samostatný vzhled oblasti mimo pole hloubky ostrosti, pro který se používá výraz bokeh ( z japonského slova boke - rozostření ). Právě složité optické soustavy zoomových objektivů jsou tím nepříjemným prvkem současné portrétní fotografie, protože místo měkkého rozostření obvykle vytváří nehezké, ostře ohraničené fleky, a přitom se nemusí jednat o bodové zdroje, naproti tomu musí zobrazovat bokeh jako dokonale měkký, bodové zdroje jako kolečka s mírně rozostřenými okraji ( pro působivé zobrazení šperků při snímání žen ), nepřípustné jsou různé mnohoúhelníky vytvářené běžnými lamelami clony.
Čistokrevný portréťák
Zcela nově konstruovaný digitální speciál SMC Pentax-DA* 55mm f 1.4 SDM splňuje vše, co portrétní objektiv má uživateli poskytnout, a to v nadprůměrné úrovni. Pro jeho otestování jsem se rozhodl nasnímat klasický ateliérový portrét, a to včetně osvětlení, které je pro tento styl portrétů typický.
Nový SMC Pentax-DA* 55mm f 1.4 SDM se chová i při clonění tak, jak se na špičkový profesionální portrétní objektiv sluší. Při úplném odclonění ( f 1.4 ) jsou zaostřené oblasti ostré, jedná-li se o oblasti světlé, jsou lehce difůzní ( rozzářené, optimalizující zobrazení pleti ), leč s ostrou kresbou, nezaostřené oblasti plynule změkčené - ideální zobrazení eliminující vznik fleků v oblasti jemných lesků na pleti snímané osoby. Difúze je jen mírná při cloně f 2.0 a zcela mizí při cloně f 2.8 - opět excelentní vlastnost pro práci s hloubkou ostrosti, jež má pokrýt celý obličej. Při nejvyšším zaclonění je změkčení obrazu prakticky zanedbatelné, a je tedy možné pracovat se silným proostřením obrazu s clonou f 22.
Vzhledem k extrémně malé hloubce ostrosti při odclonění je důležitá přesnost roviny zaostření.
Upozorňuji ale zájemce o tento objektiv, že se jedná o model osazený výhradně SDM systémem, který je kompatibilní jen s modely Pentax K 10D a novějšími, u starších D-SLR lze zostřovat pouze manuálně.
Vzhledem k vyšší ceně objektivu a povrchnosti digitální éry fotografie nebude tento "portréťák" asi prodáván masově - o to víc oceňuji odvahu Pentaxu takový objektiv pro nejnáročnější portrétní fotografy vůbec začít produkovat. Pokud se ale pro tento objektiv rozhodnete, nebudete zklamáni ani jeho výkonem, ani vyjímečností jeho zobrazení nejen v portrétní, ale také v exkluzivní svatební fotografii.
Text: Jan Karbusický
Článek použit z časopisu Photo life č. 70/2009
www.csfotografie.cz