Vtipy

[TomášFencl]

Básník Chajim Nachman Bialik byl kdysi navržen na Nobelovu cenu. Přátelé se ho ptali, co tomu říká, když ji nakonec nedostal.
– Pořád je lepší, když se mě lidé ptají, proč jsem ji nedostal, než kdybych musel vysvětlovat, za co mi ji dali.

[TomášFencl]

Pan Hönigsfeld byl na celkovém vyšetření. Jeho manželka trpělivě čekala celou dobu v čekárně. Potom si ji ošetřující lékař doktor Weltsch zavolal do ordinace.
- Vážená paní Hönigsfeld, váš manžel trpí kombinací několika závažných chorob, zesílených ještě těžkým stressem. Doporučuji vám velmi decentní zacházení s ním. Buďte ho lehkým, leč vášeň nepostrádajícím polibkem. Dopřejte mu, aby jeho oko mělo na čem spočinout, když mu budete servírovat snídani do postele. Vařte mu výhradně jen to, na co projeví chuť. Jeho psychika musí být neustále pozitivně tónována a harmonizována. Baroko a velrybí námluvy, co se akustiky týče. Odhlásit Financial Times. Odpočinková četba, relaxace po každém jídle. Doutníček mu dopřejte, i štamprličku. V televizi žádné zprávy. Pomáhá sledování sportu, ani lehce lechtivé pořady mu neodpírejte. Vůbec mu neodporujte, když bude cokoliv žádat, aniž byste s ním polemizovala. Vyhovte jeho rozmarům, i kdyby nebyly právě drobné. Nevyčítejte mu případnou rozmrzelost či nezdar. Dopřejete-li mu takovou péči po příštích několik měsíců, garantuji vám, že se jeho stav výrazně zlepší. V opačném případě mu totiž nedávám mnoho šancí.
Paní Hönigsfeld mlčky vyšla z ordinace a mlčky svého muže doprovázela cestou domů.
Po chvíli to pan Hônigsfeld nevydržel.
- Tak co ti řekl, slavný doktor Weltsch?
– Paní Hönigsfeld se smutně podívala na svého muže. Ze jsi beznadějný případ a že ti není pomoci.

[TomášFencl]

Chajim Jankel se vracel z ciziny. Celník se ho zeptal.
- Nějaký alkohol? Drogy? Cigarety?
Chajim se na něj mile usmál.
- Ne, díky, už toho mám plnej kufr.

[TomášFencl]

V jedné krčmě se bohatému kupci ztratila drahá tabatěrka. Nasredin se krčmáři nabídl, že pomocí dřívek vypátrá zloděje.
- Rozdám všem dřívka a zloděj bude mít to nejdelší.
Jak řekl, tak udělal.
– Ukažte všichni svá dřívka, poručil krčmář.
Všichni měli stejně dlouhá dřívka, jen jedno bylo kratší.
– To je zloděj, řekl Nasredin, všem jsem dal dřívka stejně dlouhá, a jen zloděj se bál, že bude poznán, tak z toho svého ulomil!

[TomášFencl]

Siebenschein, to jsem nevěděl, že jejich žena je takový smíšek! Vyprávěl jsem jí vtip, a ona se tak začala smát, že jsme div nespadli z postele!

[TomášFencl]

Přišel pacient k doktoru Steinovi.
- Doktore! Co mám ještě zkusit? Stát nemůžu. Sedět nemůžu, ležet nemůžu. Klečet nemůžu. Chodit nemůžu. Co mám dělat?
– Doktor Stein se zamyslel. A zkusil jste se pověsit?

[TomášFencl]

Frau Berliner hubuje svého manžela: - To zase byla dneska v noci ostuda, jaks přišel domů celej ožralej!
Berliner se brání: - Vždyť jsem šel úplně potichoučku!
Frau Berliner na to: - To sice jo, ale celej barák pak slyšel, jak jsem ti musela vyčinit!

[TomášFencl]

V Texasu je všechno největší! To takhle přišel jednou typický Texasan, Tex Cohen, do své typicky texaské hospody a poručil všem rundu toho nejlepšího texaského pití.
- Moje žena dnes porodila syna, typického Texasana! Váží 20 liber!
Celá hospoda to oslavila, a když Tex přišel za dva týdny zase, všichni chtěli vědět, jak se daří tomu klukovi, typickému Texasanovi, jak se jmenuje a kolik váží. Tex si dal pivo, pořádně se napil, a v hospodě nastalo úplné ticho.
- Daří se mu dobře, jmenuje se Tex Cohen III., a váží devatenáct liber!
– Hospoda ztuhla. Co se stalo, Texi? Když se narodil, říkal jsi, že měl dvacet liber? Co se mezitím změnilo?
– Tex ani nehnul brvou. Jenom jsem ho nechal obřezat.